V Beskydách je krásně. Doufám, že se tam už nikdy nevrátím

Autentické zápisky českého turisty v Moravsko-slezských Beskydech

21:40 sobota 9.července 2005

Takže 1.den dovolené: obvyklé jako obvykle. Těžko se kdy zbavím podezření, že cílem cesty za rekreací je umučit mě v autě Phillem Collinsem (mmj. než jsem důkladně poznala stinné stránky svého bratra, nevěřila jsem, že se jeho fandové sníží po čtyřicítku). Hotel na první pohled nadějnej, avšak naše ubytování zkrouhlé v zájmu spořivého režimu (vždyť za rok bude to Řecko!) naprosto bez naděje na přežití. Chatku se stěnami z papíru a výhledem na hromadu jílu by nám možná spodních 10 000 závidělo, my z opačného konce tabulky sme obsadili hotel. Na dvě věci jsem se těšila, z toho nejvíc na kulábr. Není těžké uhodnout, jak to dopadlo - našla jsem akorát stůl na snooker ve skladu matrací. Moc si to neužiju, páč když na ČT2 chodila kulečníková škola Jirky Korna, bratr mi to furt vypínal. Tenhle 13-letej chlapec, kromě toho, že přesedlal na teror oblíbenou všedevastující zbraní všech puberťáků - skupinu Linkin Park, co chvíli propadá záchvatům smíchu skloněn nad žertovnou knihou Špalíček dobrých českých vtipů (je teprve ve čtvrtině!) a následně dojmu, že je vynikajícím společníkem. Já pojídám broskve a nabádám rodiče aby mi koupili krabku, páč pokud ji nevyžahnu, tenhle ostráckej dýdžejing mistra Dejva prokládaný dobrými českými vtipy vnímat nepřestanu. Končím, zbytek noci strávím přemýšlením jak se zítra vyhnout plovárně.

22:10 neděle 10.července 2005

Lehce k dnešnímu dni - k snídani jsme přicupitali v 8:30, tj. přesně půl hoďky poté, co si ti opičáci s moravským přízvukem stačili rozebrat denní příděl banánů. Naštěstí laskominy jako slaneček s medem na nás stále čekaly, takže o nějaké nespokojenosti nemůže být řeč. Po snídani nám ani konstatně hnusné počasí nezabránilo jít se vykoupat do krytého vyhřívaného bázénu. Holt pro nás, jedince s dobrodružnou krví, neexistují překážky. Já osobně sdílím názor všech přemýšlivých lidí a místo koupálka chodím na antikoupálko. Avšak člověk musí poznatzbraně nepřítele, aby s ním pak mohl bojovat, takže jsem na cca 3 min podlehla nebezpečnému živlu a s ním související odměně - cigaretám DAVIDoff, které mi vnutil můj starostlivý otec vědouc, co je pro jeho děti nejlepší. Odpoledne jsme se vrhli na bowling, ve kterém už naši zkušení cestovatelé tušili nějakou čertovinu (např. absenci kuželek či krychle místo koulí), ale kupodivu všechno proběhlo hladce vyjma zklamání z neúspěchu našich žlábkařů. Následující túra oddělila slabé od silných a zřejmě s předstihem určila pořadí v zítřejším sprintu na Lysou horu. Du spat a modlit se za nečekanou průtrž mračen v ranních hodinách.

22:15 úterý 12.července 2005

Dnes jen stručně:
- Turismus se měl zakázat hned po revoluci. Propagace turismu by měla být trestně stíhána s tím, že za propagaci turismu považuju i turistické značky.
- Všechny turistické cesty vedou do pekla.
- Otcova obsese mluvit moravsky se zvětšuje.
- Válka s rodinou Čolků nabývá na brutalitě - dnes sme byli na snídani dřiv my, ale co zítra?
- Varování: sotva napíšete do sms o cigaretách DAVIDoff, flexibilní operátor vám na ně zašle reklamu >> další důkaz toho, že Eurotel je mafie!
- Jinak dát si DAVIDoffku sponzorovanou rodiči není vůbec špatné, doufám, že zítra seženou perník od těch dětí, co tu sou na táboře. - Mmj. tatík se baví tím, že hodným holčičkám odvedle přepisuje body za úklid z 10+ na 10-...Ohromná legranda. Dobrou noc.

8:45 pátek 15.července 2005

Musím se pochválit: nikdo si toho od snídaně nedokáže přínést tolik jako já. Jen dneska půl litru medu, kilo marmelády, krabici čaje, citrónovou šťávu, jogurt, rohlík, celej hermelín a též několik paštiček jakožto nepostradatelného kolegu českého turisty. Dávno jsem totiž pochopila výhodu svých obřích kalhot a jediné konkurenci - invalidnímu důchodci v přiléhavých tesilkách, který do kapes hází i rybí salát a vejce naměkko, zbyly jen oči pro pláč. Šanci nemaj ani Čolci, přestože jejich kápo ovládá schopnost jíst z 6 talířů, přestože má jenom dvě ruce a přitom nic neošidit.

Turistické výpravy pod vedením osoby, která si myslí, že vrstevnice označují směr nejčastějšího proudění větru, se nesou ve znamení horských etap. Opět se nemůžu nepochlubit, že v nich prudce vynikám, Lance Armstrong by vidouc mě prudce bledl. Vysvětlením není má závratná fyzická kondice, ale to, že si stejně pomalé tempo udržuji na rovině i v kopci, zatímco ostatní po ďábelském nástupu na rovince v kopcích vyplivávají.

Taky sem dneska měla první sen, kdy se mi zdálo, že jsme byli nuceni strávit 6 hodin v místní sauně, aby nám náležitě změkly svaly a my mohli túry absolvovat bez sebemenší námahy.

Za největší zajímavosti v Beskydách považuji:
- pivo Lysohor z Lysé hory
- tvz. polárium, kde vás zmrazí až na -120 stupňů! Spolu s antikoupálkem neodolatelná kombinace.

Tady mé zápisky končí, doufám, že to nebylo vysilující.